V předchozím článku jsme ve všeobecné rovině představili 91 provozovatelů lázeňských zařízení, která se nachází na území Karlovarského kraje. V tomto článku budeme analyzovat jejich ekonomické výsledky za období 2016 až 2020. Konkrétně se podíváme na strukturu aktiv a pasiv, vývoj hospodářského výsledku a vybrané poměrové ukazatele.
Za účelem lepší interpretace zjištěných hodnot jsme subjekty roztřídili podle zákona o účetnictví do čtyř kategorií – mikro, malý, střední a velký podnik. Jako kritéria posloužila celková aktiva, roční úhrn čistého obratu a průměrný počet zaměstnanců. Níže uvádíme přehled hraničních hodnot, přičemž pro zařazení do dané kategorie postačilo, že nebyly překročeny alespoň dvě z nich.
S výjimkou roku 2020, kdy jsme pro vyhodnocení znali údaje pouze u 37 provozovatelů, jsme dokázali ve všech ostatních letech kategorizovat okolo dvou třetin subjektů.
Mezi provozovateli převažují malé podniky s téměř 50 % podílem, následují střední podniky s více než čtvrtinovým podílem. Nejméně často jsou provozovateli velké podniky. Ve sledovaném období lze rovněž pozorovat mírný nárůst podílu mikro podniků.
Nyní se již můžeme věnovat prvnímu účetnímu výkazu, kterým bude rozvaha. K její analýze jsme využili vertikální rozbor, který nám přiblíží průměrnou majetkovou a kapitálovou strukturu lázeňských společností.
Z grafu je patrné, že bez ohledu na velikost účetní jednotky docházelo k nepřetržitému navyšování podílu stálých aktiv. Tento trend se však vůbec neprojevil v případě mikro podniků, u nichž podíl stálých aktiv v jednotlivých letech spíše osciloval kolem hodnoty 30 %. Obecně můžeme konstatovat, že s velikostí účetní jednotky roste také podíl stálých aktiv. Podobné zjištění lze zaznamenat i u položky pasiv, kdy s roustoucí velikostí účetní jednotky se zvyšuje podíl vlastního kapitálu. Odchylku opět představuje kategorie mikro podniků, u nichž vlastní kapitál dosahuje mnohdy záporných hodnot, zřejmě v důsledku neuhrazených ztrát z minulých let. K otázce celkového zadlužení se ještě vrátíme v rámci poměrových ukazatelů.
Druhým účetním výkazem, u jehož položek jsme provedli pro změnu horizontální rozbor, je výkaz zisku a ztráty. V grafu jsme zobrazili vývoj průměrné výše obratu, celkových nákladů a hospodářského výsledku po zdanění.
Z hlediska hospodářského výsledku se jako nejlepší zdá rok 2017, naopak v roce 2020 vykázala většina podniků ztrátu zejména v důsledku restriktivních opatření vyžádaných pandemií Covid-19. Nejhorší hospodářské výsledky v období 2016 až 2020 můžeme zaregistrovat v kategorii mikro podniků, které kladného výsledku hospodaření dosáhly pouze v roce 2019. Zcela opačně si vedly velké podniky, které vykázaly ztrátu jen v kritickém roce 2020.
Pro doplnění připojujeme graf, který rozděluje subjekty do tří skupin v závislosti na dosaženém hospodářském výsledku. Zde se potvrzuje závěr, že roky 2016 a 2017 lze považovat za úspěšné, neboť zhruba dvě třetiny subjektů realizovaly zisk. Oproti tomu rok 2020 byl pro provozovatele lázeňských zařízení jednoznačně bezútěšný, ztrátu totiž zaznamenalo 85 % z nich.
Před samotnou finanční analýzou nám dovolte stručný komentář k datové základně a jejím korekcím. Jak jsme již zmínili dříve, data byla k dispozici kromě roku 2020 přibližně u dvou třetin subjektů. Bohužel jejich uvěřejňovaný detail nám neumožnil rozsáhlejší průzkum, proto byly vybrány ukazatele, jejichž hodnoty jsme byli schopni stanovit. Za účelem eliminace vlivu odlehlých pozorování daného ukazatele byl každý soubor dat pro příslušný rok očištěn o horních a dolních 5 % hodnot, terpve poté byl vypočten aritmetický průměr. Navzdory všem těmto úpravám doporučujeme k výsledkům přistupovat s opatrností, avšak pro případný benchmarking jsou určitě dostačující.
Začneme ukazateli rentability, které budou celkem tři. Rentabilita aktiv vyjadřuje celkovou efektivnost podniku, tj. schopnost vytvářet zisk bez ohledu na zdroj financování. Jsme si vědomi faktu, že vhodnější by bylo dosadit do čitatele EBIT (zisk před úroky a zdaněním), nicméně následující způsob kalkulace byl zvolen s přihlédnutím k dostupným datům.
Rentabilita vlastního kapitálu, která hraje významnou roli pro vlastníky, referuje o úspěšnosti jejich investic.
Třetím ukazatelem je rentabilita tržeb neboli zisková marže, která nám ukazuje, jak účelně a hospodárně vynakládá podnik prostředky.
Hodnoty těchto ukazatelů jsou citelně poznamenány negativními výsledky hospodaření. Jelikož obecně nedocházelo k výrazným změnám objemu celkových aktiv, kopíruje hodnota rentability aktiv trend hospodářského výsledku. Na základě hodnot rentability vlastního kapitálu můžeme učinit závěr, že provozování lázeňského zařízení se pro investory nejeví jako příliš výnosná alternativa. Co se týče rentability tržeb, nejpříznivější hodnoty jsou vykázány v letech 2016 a 2017 především v segmentu středních a velkých podniků, které zpravidla disponují kapacitami pro systematické řízení nákladů.
Z ukazatelů aktivity jsme zvolili ten nejkomplexnější, a sice obrat celkových aktiv. Ukazatel nás informuje, jak rychle dokáže subjekt pracovat s vloženým kapitálem.
Obrat celkových aktiv v čase kolísal, přesto dosahoval poměrně zajímavých hodnot. S růstem velikosti subjektu hodnota ukazatele klesala. U velkých podniků se dokonce pohybovala pod minimální doporučovanou mez (1). Příčinnou bude pravděpodobně vysoký objem stálých aktiv, která nejsou soudě podle tohoto ukazatele efektivně využívána
Poslední ukazatel, který mimo jiné zastupuje skupinu ukazatelů zadluženosti, představuje celková zadluženost. Jedná se o základní ukazatel věřitelského rizika.
Celková zadluženost vykazovala bez ohledu na velikost účetní jednotky spíše vzestupnou tendenci. Nižší hodnoty můžeme sledovat u středních a velkých podniků, kde cizí zdroje tvoří optimálně zhruba polovinu veškerých pasiv. Naopak u mikro podniků, které měly v letech 2018 a 2019 záporný vlastní kapitál, překročila hodnota ukazatele 1. Takové podniky lze z pohledu věřitele označit za velmi rizikové.
K hlubšímu porozumění získaných hodnot bychom o jednotlivých provozovatelích potřebovali znát více podrobností. Přínosem by mohlo být též rozšíření výsledků o hodnoty mediánu, které na vyžádání velice rádi poskytneme.
Děkujeme Vám za přečtení tohoto článku. V následujícím týdnu plánujeme v sérii „Lázeňská zařízení Karlovarského kraje v číslech“ pokračovat a budeme velmi potěšeni, když nám zachováte svoji přízeň.
Zpracovala Karlovarská agentura rozvoje podnikání, p.o.
Kontakt: Ing. Ondřej Hruška, ondrej.hruska@karp-kv.cz.
