Celou sérii uzavřeme tématem, ve kterém se
zaměříme na finanční aspekty lázeňského pobytu. Konkrétně jsme se zajímali
například o to, jakým způsobem plánují budoucí hosté financovat své pobyty,
kolik prostředků jsou na něj ochotni maximálně vynaložit, nebo také kolik utratí
za služby mimo samotné lázeňské zařízení. Stranou jsme neponechali ani finanční
stimuly k absolvování lázeňského pobytu.
V úvodu jen připomeneme, že
v jednom z předchozích příspěvků jsme Vám přiblížili sociodemografický
profil lázeňského hosta. Považujete-li tedy za užitečné seznámit se nejdříve se
strukturou výběrového souboru a okolnostmi sběru dat, neváhejte navštívit tuto stránku.
Pro účely tohoto článku jsme zúžili zkoumanou
populaci pouze na respondenty, kteří se v následujících 3 letech
chystají do lázní. Z celkových 3 056 nám tak zůstalo 1293 dotázaných (cca
42 %), přičemž z toho 774 osob v uplynulých 10 letech již lázně alespoň
jednou navštívily. Vzhledem k tématu nabízíme nejprve graf s rozdělením
souboru podle čistého příjmu domácnosti. Ještě doplníme, že typickou domácnost respondenta
tvoří 1–2 členové starší 18 let (82 %), kteří ji v přibližně 72 %
případů nesdílí s žádnou osobou mladší 18 let.
Nyní již přichází na řadu zmiňovaný předpokládaný způsob financování
lázeňského pobytu. Více než polovina hostů počítá s částečně nebo plně
hrazeným pobytem ze strany pojišťovny. Necelá třetina si pobyt zaplatí
z vlastních prostředků, protože pravděpodobně nebude mít nárok na
příspěvek od pojišťovny, zhruba 10 % do lázní vyrazí na vlastní náklady, aniž
by vůbec zjišťovali, zda je pojišťovna finančně podpoří. Zbývajících ani ne 5 %
pak tuto otázku prozatím neřešilo.
Potenciálních klientů, kteří zamýšlí
pobyt na vlastní náklady, jsme se dále zeptali, jaká cena za 1 týden lázeňského
pobytu je pro ně stále přijatelná. Částka zahrnuje ubytování, stravování,
lékařské prohlídky a léčebný program. Velmi podobné výsledky, a to více než
třetinu dotazovaných, zaznamenaly dvě cenové kategorie. O 1 % více získala kategorie
do 9 999 Kč před kategorií do 12 999 Kč. Bezmála 23 % respondentů by vynaložilo
maximálně 15 999 Kč. V nejnižší cenové relaci tvoří podíl domácností
s čistým příjmem vyšším než 30.000 Kč přibližně 66 %, zatímco v cenové hladině
do 15 999 Kč disponuje stejným příjmem už cca 87 % respondentů. To
svědčí o určité míře závislosti mezi maximální cenou pobytu a čistým příjmem
domácnosti.
Zjišťovali jsme rovněž, kolik stávající host denně utratil za služby mimo lázeňské zařízení (tj. kavárny, restaurace, kulturní akce, obchody apod.) a kolik maximálně by za ně vydal potenciální host. U obou skupin celkem jednoznačně převládá interval 200–499 Kč (43 % stávající host a 45 % potenciální host). Na pomyslném druhém místě již však můžeme pozorovat rozdílné preference, kdy necelých 28 % stávajících hostů uvádí částku do 199 Kč, kdežto potenciální klient ve 23 % udává interval 500 – 999 Kč. V obecné rovině lze též konstatovat, že s rostoucím věkem slábne ochota hostů za zmíněné služby více utrácet.
Poslední část zasvětíme přímé a nepřímé finanční motivaci k absolvování lázeňského pobytu. K hodnocení jednotlivých opatření využívali respondenti škálu stejnou jako ve škole, kdy 1 znamenala „velmi by mě motivovalo“ a naopak 5 „vůbec by mě nemotivovalo“. Poté byla pro každé opatření spočtena průměrná známka, podle níž bylo možné výsledky srovnávat. Mezi nejvhodnější způsoby podpory dotazovaní zařadili rozšíření nabídky pobytů hrazených pojišťovnou o preventivní pobyty, vouchery na lázeňské pobyty, nebo také příspěvek zaměstnavatele na lázeňský pobyt.
Chtěli byste se dozvědět více?
Vyzkoušejte naši vizualizaci umístěnou pod článkem, snadno si v ní vytvoříte vlastní úhel pohledu na finanční preference lázeňského hosta.
Ing. Ondřej Hruška, RIS 3 developer pro lázeňství a balneologii | ondrej.hruska@karp-kv.cz
Ing. Věra Marková, analytik v oblasti lázeňství a balneologie | vera.markova@karp-kv.cz
